VDĚČNOST I SMUTEK VYCHÁZÍ ZE SRDCE  

Anotace příspěvku:

Autorka se v této práci zabývá uměleckou činností, konkrétně v hudebním oboru:

populární zpěv a skladatelská činnost. Od roku 2019 aktivně působí ve skládání folklórně-popových písní, avšak svou první píseň složila již v roce 2012. Vždy, když skládá novou píseň, snaží se hlavně o to, aby píseň nesla nějaké poselství či příběh týkající se běžného života. Autorka také vždy usiluje o to, aby posluchači předala emoce.

Do soutěže Mozaika poznání se přihlásila tedy s tím, že bude prezentovat své dvě vlastní písně. Autorských písní má celkem 8, avšak dlouho přemýšlela, které z nich zvolit, aby vytvořila vhodný koncept pro tuto soutěž. Po konzultaci se svou kamarádkou a zároveň doktorandkou PdF UPOL – Mgr. Pavlínou Hanákovou dospěla k závěru prezentace níže zmíněných písní. První píseň nese název Srdcebol a druhá Vďačnosť. Název práce symbolizuje spojení právě těchto dvou autorských písní, které jsou plné emocí. Ty můžeme dle publikace Nakonečného definovat takto: „Pojem emoce vyjadřuje komplexní fenomén, jehož složky vedle fyziologických změn a určitých způsobů chování tvoří city jako jisté způsoby prožívání situací, do nichž lidé vstupují“ (Nakonečný, 2012, s. 11). Franěk emoce ve své publikaci Hudební psychologie popisuje jako komplexní jev, který má stránku zážitkovou, fyziologickou, behaviorální a výrazovou a říká, že se emoce projevují jako spontánní reakce na vnitřní a vnější podněty, nelze je vyvolat úmyslně. Také s jinými autory se shodne na tom, že emoce mají důležitý význam při vnímání a hodnocení hudby (Franěk, 2005). Publikace Emoční síla krásných zvuků aneb proč máme rádi hudbu od Johna Powella tvrdí, že emoční reakce související s hudbou jsou s hudbou časově sladěné – to znamená, že příslušná skladba vyvolává příslušnou emoci (Powell, 2016). A právě o to se autorka tohoto soutěžního příspěvku snaží.

Píseň Srdcebol vznikla v roce 2021 a již podle názvu vyznačuje spojení srdce a bolesti. Nese s sebou životní příběh o nešťastné lásce a zklamání, ale také o koncích a nových začátcích. Každý si v životě prošel určitou etapou, která pro něj nebyla zrovna příjemná nebo jej provázela nějaká trápení či bolest nebo prožíval negativní emoce, jako např. smutek, úzkost či strach. Důvodem vzniku této písně bylo to, že se autorka chtěla z těchto nepříjemných pocitů „vypsat“, a to právě skrze píseň. Zároveň ji však vydala hlavně pro to, aby pomohla dalším lidem s podobným příběhem a aby je motivovala, že všechno se dá v životě zvládnout, tedy i nešťastná láska a zklamání (ať už s ohledem na intenzitu bolesti a prožívání těchto pocitů a stavů). Je toho názoru, že vše se v životě děje z nějakého důvodu, a i když si neprocházíme zrovna lehkou životní situací, má to nějaký důvod, který nás má nějakým způsobem v životě posunout dále, dopředu. John Powell ve své publikaci také uvádí, že dle Derycka Cooka v nás mollové tóniny evokují smutek. A jelikož je právě i tato píseň napsána v mollové tónině (tónina = řada tónů, jež byly použity při psaní skladby), může na nás působit smutně. Také nás může ovlivnit tempo neboli rychlost skladby. Jelikož je tempo u této skladby pomalé, i to v nás může vyvolávat pocity smutku (Powell, 2016).

Smutek můžeme dle Nakonečného definovat jako stav jakési rezignace, v níž se prolíná zoufalství s okamžiky vzdoru a dalších pocitů, které jsou určeny předmětem smutku. Jeho lehčí formou je zarmoucení a silnější formou je žal. Obecně platí, že smutek je reakcí na ztrátu něčeho. Zmiňuje, že se jedná o stav, v němž se člověk světu uzavírá. Podle W. Witwického (1963) v sobě žal zahrnuje bezvýchodnou touhu zaměřenou do minulosti, touhu návratu toho, co bylo ztraceno, a je to především reakce na ztrátu nejbližší osoby. K tomu se mohou připojovat další pocity, např. pocit sklíčenosti nebo pocity viny. Všechny tyto vjemy akcentuje vědomí bezmocnosti a definitivnosti ztráty, ono poeovské „již nikdy víc“ (Nakonečný, 2012). Přesně s těmito pocity se autorka v písni ztotožnila, ale nakonec se s danou situací vyrovnala a píseň je ukončena s nadějí a pozitivní myšlenkou, neboť se říká: „něco končí, něco začíná.“

Dalším příspěvkem je píseň Vďačnosť. Ve srovnání se Srdcebolem má svižnější tempo a měla by vyjadřovat pozitivnější emoce. Vznikla v roce 2020 a je ve slovenštině, což má svůj důvod a záměr. Jelikož otec autorky pochází ze Slovenska, autorka má k tomuto druhému rodnému jazyku velice blízký vztah a je její druhou písní, která je složena v tomto jazyce. V témž roce se autorka zúčastnila soutěže SuperStar, kde zazpívala svou autorskou píseň Nad našú Hošťálkovú, kterou složila o své rodné vsi Hošťálková. A právě píseň Vďačnosť byla reakcí na podporu všech, kteří jí v soutěži fandili. Chtěla směrem k nim a ke svým fanouškům projevit vděčnost a zároveň touto písní chtěla lidem připomenout, aby byli vděční za to, co v životě mají. Je důležité si uvědomit, co je v životě opravdu důležité a že sám život není věčný. Samotná publikace Psychologie vděčnosti a nevděčnosti od Jara Křivohlavého definuje vděčnost jako výraz odvozený od slova dík. Jde tedy o vyjádření díku, tzn. uznání, pocit vázanosti za prokázané dobro (Křivohlavý, 2007).

Křivohlavý také uvádí, že lidé s vyšší mírou vděčnosti vyjadřují vyšší míru kladných emocí, životní spokojenosti, vitality, optimismu. Vděčnost sice nelikviduje negativní emoce, ale povzbuzuje potěšující emocionální stav a tím ovlivňuje náš život. Lidé s výraznou dispozicí vděčnosti mají i výraznější schopnost vciťovat se do emocionálního stavu druhých lidí, tzv. empatii a schopnost chápat životní cíle a perspektivy druhých lidí. V porovnání s lidmi s nižší úrovní této vděčnosti – lidé s vyšší mírou vděčnosti kladou menší důraz na materiální věci a hodnoty v životě. Vděčnost je dle něj více nežli jen citový zážitek, jelikož má stránku kognitivní – tzn. hlubší poznání toho, že jsme byli obdarováni a dárcem uznáni za obdarované. Mimo jiné má totiž i stránku volní – motivační, hybnou (Křivohlavý, 2007).

Ačkoliv jsou tyto dvě písně odlišné, nesou v sobě společný aspekt. Vzhledem k blížícímu se konci působení autorky na Pedagogické fakultě jí přišlo adekvátní zvolit si výše zmíněné písně na soutěžní konferenci Mozaika poznání. Uvažuje o doktorském studiu, avšak zároveň stále neví, jakým směrem se v budoucnu bude ubírat. Tímto soutěžním příspěvkem by se tedy (i se smutkem, ale hlavně) s vděčností chtěla s fakultou a samotnou Olomoucí rozloučit.