Soutěžní sekce
Učitelské
a neučitelské obory
Mgr. Klára Barancová, DiS.
3. ročník DSP Pedagogika
INTEGROVANÁ TEMATICKÁ VÝUKA V PROSTŘEDÍ ČESKÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL: PRŮŘEZOVÁ STUDIE
Anotace příspěvku:
Integrovaná tematická výuka (nyní také Highly Effective teaching) je typ výuky, který je založen především na jednom dlouhodobém sjednocujícím tématu a jeho následném rozpracování do rozvětvujících se témat a dovedností v jednotlivých vzdělávacích oborech. Přestože základní principy Integrované tematické výuky se promítají do koncepce českého kurikula, konkrétně do jeho projektové formy, tedy do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, existují pouze sporadické informace o tom, jak je Integrovaná tematická výuka využívána v pedagogické praxi. Cílem této národní průřezové studie s dotazníkem bylo zjistit, jaká je informovanost učitelů prvního stupně základní školy o modelu Integrované tematické výuky, a dále se zaměřit a prozkoumat vybrané aspekty aplikace Integrované tematické výuky v pedagogické praxi. Model ITI využívá pouze 23 % dotazovaných učitelů a vyšší míra jejich informovanosti koreluje s vyšší frekvencí využívání ITI v praxi. Učitelé nejčastěji využívají ve své praxi ITI formou jednodenních či týdenních témat a z výukových oblastí jsou nejvíce zastoupeny přírodní vědy. Učitelé si ve většině případů tvoří pro aplikaci ITI vlastní materiály, ale přivítali by existenci nových materiálů pro výuku (a to navzdory tomu, že ve 43 % případů považují počet materiálů za dostatečný). Většímu rozšíření ITI v českém pedagogickém prostředí by prospěla vyšší míra informovanosti učitelů o ITI a možnost jejich dalšího vzdělávání. Budoucí výzkum by mohl být orientován na další skupiny učitelů, kteří by mohli ITI ve své praxi využívat.
Sára Benáková
1. ročník Mgr. programu Učitelství pro 1. stupeň základní školy
SEZNÁMENÍ DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU S ORGÁNY LIDSKÉHO TĚLA
Anotace příspěvku:
Ve svém projektu, který byl zároveň tématem mé absolventské práce (úspěšně obhájené v roce 2023), se zabývám inovací metodiky pro výuku orgánů lidského těla. S touto tematikou se žáci seznamují v 5. třídě na základní škole v rámci hodin přírodopisu. Současná podoba výuky je však často zatížena stereotypními postupy, jako je vyučování frontální formou doprovázené prací s učebnicovými texty a následným zápisem informací. Mou snahou je vytvořit nový koncept výuky založený na moderních didaktických postupech, mezi které jsem zařadila vlastnoručně vyrobené (uháčkované) modely orgánů lidského těla, vlastnoručně sepsaný a ilustrovaný 18stránkový pracovní sešit, ukázky skutečných prasečích orgánů a histologických preparátů orgánů.
Výuka probíhala v 5. třídě ZŠ jednu vyučovací hodinu denně po dobu tří týdnů (13. 2.–3. 3. 2023). Během této doby jsem žáky seznámila se čtyřmi základními tělními systémy – oběhovým, dýchacím, trávicím a vylučovacím systémem. Na úvod jsem jim představila v bodech danou problematiku a dále výuku vedla formou řízené diskuze. Makroskopickou stavbu orgánů jsem žákům prezentovala na modelech a případně i skutečných prasečích orgánech. S mikroskopickou stavbou jsem je seznamovala prostřednictvím histologických preparátů, které si mohli prohlédnout pomocí optického mikroskopu. Funkci orgánů jsem pak demonstrovala pomocí jednoduchých experimentů, nebo s použitím specializovaných pomůcek jako např. fonendoskopu. Nedílnou součástí výuky byly také výtvarné činnosti, pohybové aktivity i různá cvičení v pracovním sešitě („Pracovníček – orgány lidského těla“), která žákům pomáhala rozvíjet logické myšlení a schopnost asociace informací.
Výsledkem mého projektu je vytvoření nových postupů pro výuku vybraných orgánových systémů lidského těla sepsaných podle standardizovaných norem. Dále i výroba nových didaktických pomůcek (modelů orgánů a pracovního sešitu) včetně zavedení netradičních vyučovacích přístupů jako např. ukázky skutečných zvířecích orgánů, nebo jednoduchých tematických experimentů. Můj projekt přináší žákům možnost náhledu na komplexní a provázané fungování jednotlivých orgánů lidského těla. Jeho limitací je však odzkoušení u nízkého počtu žáků (20) a zaměření se pouze na čtyři orgánové systémy. Oběma limitacím, tak jako celému projektu, bych se ráda v dalších letech věnovala.
Bc. Sára Jaštíková
1. ročník NMgr. programu Speciální pedagogika – poradenství
ZKUŠENOSTI A PROŽÍVÁNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY DOSPĚLÝCH OSOB S ADHD
Anotace příspěvku:
Bakalářská práce se zabývá prožíváním školní docházky osob s ADHD a navrhovanými změnami v českém školním prostředí s cílem zlepšit prožívání žáků s ADHD ve škole. Teoretická část vymezuje poruchu ADHD včetně její etiologie, diagnostiky a projevů, a vztahuje se k prostředí školy. Výzkum byl prováděn formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti účastníky, kteří mají diagnostikovanou poruchu ADHD. Rozhovory se zaměřují na jejich zkušenosti se školní docházkou a názory týkající se potřebných změn. Výsledky naznačují převahu negativních zkušeností s pedagogy a rozmanité prožívání interakcí se spolužáky. Zjištění také ukazují, že je prožívání ADHD individuální a variabilní, přičemž může mít zásadní dopad na školní výsledky a emoční zdraví jednotlivce. Doporučení pro praxi speciální pedagogiky zahrnuje vytvoření srozumitelné metodiky pro všechny pedagogické pracovníky, která by podpořila lepší porozumění syndromu ADHD a efektivní práci s žáky s touto poruchou. Práce tedy zdůrazňuje potřebu porozumění a podpory dětí s ADHD ve školním prostředí.
Mgr. Klára Křivánková
1. ročník DSP Pedagogika
KOMPETENCE UČITELE POKUSNÉ OBECNÉ ŠKOLY V BAŤOVSKÉM ZLÍNĚ
Anotace příspěvku:
Předkládaná teoretická práce předchází výzkumu autorky na téma disertační práce Kompetence učitele primární školy v kontextu současných kurikulárních proměn. Studie zjišťuje, jaké kompetence byly charakteristické pro pokusné učitele obecné školy, a jak tito reformní učitelé obecné školy pojímali výuku v meziválečném Zlíně. Na základě analýzy literatury byly kontextuálně interpretovány požadavky, schopnosti, vlastnosti, dovednosti či znalosti učitele pokusné obecné školy. Tento soubor dobových nároků na učitele je představen ve světle Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství (MŠMT, 2023), který sumarizuje přehled aktuálních profesních kompetencí.
Teoretická stať obsahuje historické souvislosti 30. let 20. století včetně vlivu firmy Baťa v oblasti školství. Dále je vysvětlena pragmaticky orientovaná pedagogika, která se snažila propojit školu s reálným životem a nahradit pouhé teorie zkušenostmi, což odpovídalo Baťově vizi „nového, průmyslového“ člověka. Ačkoliv se v pokusných školách používala řada inovativních metod, snaha o reformu školství byla motivována především potřebou firmy Baťa vychovat si „nového“ člověka přesně dle potřeb podniku.
Hlavní část textu tvoří popis stěžejních znaků reformně orientované výuky učitelů pokusné obecné školy, z nichž jsou následně autorkou identifikovány profesní kompetence. Běžný učitel byl v kontrastu reformního učitele pasivnějším účastníkem výchovně-vzdělávacího procesu obecné školy, který se držel tradičních metod (zejména šlo o transmisivní předávání stejných informací všem žákům ve třídě). Vyvozením zjištěných činností, vlastností a dovedností pokusných učitelů podle dnes vymezeného kompetenčního rámce vynikla pokrokovost reformně-pokusného zlínského školství.
JUDr. Mgr. Helena Mičková, LL.M., MBA
3. ročník DSP Pedagogika
VYBRANÁ RIZIKA SDÍLENÍ SOUKROMÉHO ŽIVOTA A OSOBNÍCH ÚDAJŮ ŽÁKŮ V ONLINE PROSTŘEDÍ
Anotace příspěvku:
Internet, sociální sítě, chatovací platformy a další online služby se staly integrální součástí každodenního života. Žáci jejich prostřednictvím navazují nová přátelství, udržují ta stávající, vzájemně komunikují, ale současně o sobě sdílejí a sbírají množství informací. Právě informace s citlivým obsahem mohou být použity proti nim s cílem ublížit nebo zesměšnit. Internet, sociální sítě, chatovací platformy a další online služby ukládají informace na dlouhou dobu a šíří je k neomezenému počtu uživatelů, ať už se jedná o informace poměrně „nevinné“, informace ve smyslu identifikačních údajů (např. jméno, příjmení, adresa), nebo informace psychosociálního charakteru (např. partnerský status, komentáře, postoje, aj.) (Ševčíková, 2014, s. 56). Sdílení soukromí a osobních údajů by mohlo mít v digitálním prostředí negativní emoční nebo sociální dopad na žáky. Může se jednat o rizika ohrožení soukromí, integrity, práva na vlastní identitu, rozvoj osobnosti, dobrého jména a image (Ordóñez Pineda & Calva Jiménez, 2020), celou řadu negativních jevů, jako je např. frustrace (Ouvrein & Verswijvel, 2019) nebo mohou vést ke zneužívání dětí jako nástroje pro vytváření extremistického a nenávistného obsahu (Kopecký et al., 2023).
Hlavním cílem tohoto příspěvku je prezentovat názory žáků druhého stupně základních škol na sdílení jejich soukromí a osobních údajů prostřednictvím internetu, sociálních sítích, chatovacích platforem a dalších online služeb. Příspěvek se zaměřuje na možné rizikové jevy v online prostředí, se kterými se mohou žáci setkat při sdílení soukromí a osobních údajů. Pro účely kvantitativního výzkumného designu bylo zvoleno anonymní dotazníkové šetření u vybraných žáků 2. stupně základních škol, přičemž celkový počet respondentů činil 1306 žáků, z toho 619 tvořili muži, 592 žen a 95 respondentů nechtělo uvádět své biologické pohlaví. Výzkumný nástroj byl vytvořen v prostředí Google Forms. Stran položek obsahoval výzkumný nástroj položky dichotomické, polytomické i škálové. Data získaná z realizovaného dotazníkového šetření byla zpracována, roztříděna a následně vyhodnocena za pomocí statistického softwaru Statistica 12.
Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že dle názoru žáků v 92 % sdílí z důvodu oblíbenosti, většího počtu lajků a vylepšeného profilu jejich fotografii nebo jinou informaci někdo další (např. kamarád, spolužák). 48 % z dotázaných respondentů sdílelo z legrace fotografii nebo jinou informaci o žácích, resp. spolužácích. Za účelem pomsty sdílí fotografie nebo jiné informace o žácích 12 % z respondentů, což je téměř každý devátý z respondentů. Z dotazníkového šetření naopak vyplývá, že mezi nejméně časté důvody sdílení patří dokumentace a uchování zážitků, prezentace práce (např. učitele) nebo seznámení. V online prostředí pak žáci sdílí nejčastěji jméno a příjmení, biologické pohlaví, věk, fotografie s rozpoznatelným obličejem nebo osobní názory.
Závěrem lze konstatovat, že se žáci o své soukromí spíše zajímají a souhlasí s tím, že je rizikové zveřejňovat v online prostředí své soukromí a osobní údaje, přičemž paradoxně na sociální síti Instagram a chatovací platformě WhatsApp, které respondenti používají nejčastěji, sdílí své jméno a příjmení, věk, biologické pohlaví a soukromé názory.
Mgr. et Mgr. Denisa Daříčková
2. ročník DSP Výtvarná pedagogika (teorie výtvarné výchovy a tvorby)
Mgr. et Mgr. Kristýna Ševčíková
2. ročník DSP Výtvarná pedagogika (teorie výtvarné výchovy a tvorby)
OD RUBENSE PO PLEJTVÁKA: INSPIRACE A POZNÁNÍ SKRZE GALERIE A MUZEA
Anotace příspěvku:
Projekt "Od Rubense po plejtváka" se zaměřuje na vzdělávací přínos muzeí a galerií, poukazuje na význam neformálního vzdělávání pro rozvoj znalostí, schopnosti kritického uvažování a tvořivosti.
Šobánová (2012, s. 24) hovoří o důležitosti muzea právě jako instituce, kde probíhá ono neformální učení a která zároveň podporuje proces celoživotního učení, jež se snaží nastartovat i učitelé ve škole. Jiroutová (2014, s. 17) pak dodává, že tyto typy učení, jež jsou podněcovány silnou vnitří motivací jedince, mohou probíhat pouze tehdy, pokud muzejní pedagog kvalitně didakticky zprostředkuje obsah muzejních sbírek. Běžnou praxí pak je, že tito pedagogové vytvářejí digitálně přístupné materiály, jako například pracovní listy a metodické materiály ke stažení, minihry, aplikace s rozšířenou realitou ad., jenž jsou určené různým typům návštěvníků a které je možné nalézt na stránkách muzea a uplatnit pouze přímo při návštěvě muzea. Náš projekt se právě proto snaží rozšířit pole působnosti světově proslulých i menších muzeí a galerií a otevřít jejich virtuální dveře za hranice fyzického místa, které nemusí být přístupné všem.
Toto zpřístupňování probíhá ve dvou rovinách. Projekt nejprve skrze řadu článků a recenzí pedagogických nástrojů, dětské a young adult literatury, využívá digitální média - internetové stránky, aplikace a sociální sítě, aby poskytl učitelům i laické veřejnosti užitečné rady, jak si co nejvíce rozšířit obzory při návštěvě muzeí. Obsahuje studie prohlídek slavných muzejních a galerijních institucí, jako jsou Britské muzeum, Národní galerie, Přírodovědné muzeum, Tate Gallery, Design muzeum a Viktoria & Albert muzeum, které hodnotí podle kritérií interaktivních výstav, edukačních programů a dostupnosti. Tato strategie podtrhuje klíčovou roli muzeí a galerií jako zdrojů inspirace a vzdělávání pro návštěvníky různých věkových kategorií. "Od Rubense po plejtváka" se tak stává neocenitelným průvodcem pro ty, kdo chtějí využít edukační potenciál expozic muzeí a galerií naplno. Projekt také směřuje k českým galeriím a muzeím a přináší pohledy na rakouské a španělské kulturní instituce, rozšiřující perspektivu čtenářů.
Následně projekt nastiňuje formou pracovních listů možnost nepřímé interakce s muzeem skrze jeho digitální sbírky. Pracovní listy různými aktivitami podněcují k práci se sbírkovými předměty a k vlastní tvůrčí činnosti podle zásad konstruktivistické teorie (J. Piaget).
Dalšími články míříme samozřejmě do českých galerií a muzeí, ale také postupně nabýváme postřehy z rakouských a španělských kulturních institucí. Tímto přístupem usilujeme o poskytnutí pestrého pohledu na dění v uměleckém světě.
Mgr. Monika Šindelková
2. ročník DSP Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání
TZV. NETRADIČNÍ METODY VE VÝUCE ČESKÉHO JAZYKA
Anotace příspěvku:
Téma tzv. netradičních metod ve výuce českého jazyka je stále živé a s možností sdílet nápady a materiály prostřednictvím sociálních sítí se ještě aktualizovalo. Hlavním motivem dotazů a reakcí učitelů je mnohdy potřeba hodiny češtiny „oživit“ a učivo zprostředkovat „zábavně“. Pokrytí poptávky učitelů vyústilo ve fenomén autorů, kteří si z tvorby materiálů udělali plnohodnotnou výdělečnou činnost. Jaká je však kvalita vyučovacího a učebního prostředí vytvářeného využitím těchto materiálů? A jaká je funkčnost a efektivita při naplňování výukových cílů?
Cílem příspěvku je představit výsledky výzkumné sondy zaměřené na ověření funkčnosti a efektivity vybrané tzv. netradiční metody, jejímž tématem je dle autorky rozvoj „pozornosti a porozumění textu“.
Hlavní výzkumnou metodou byl experimentální zásah (Tymms, 2021) ve třech třídách 4. ročníku ve třech různých základních školách. Výzkumnice pracovala se žáky z pozice učitele, aby byl zajištěn adekvátní průběh výukové situace.
Byl použit kvaziexperimentální design s následujícími kroky:
-
pretest (text + 10 otázek – 5 na odpovědi z textu, 5 na vytváření otázek k textu),
-
tzv. netradiční metoda (hra Já mám, kdo má),
-
posttest (text + 10 otázek – 5 na odpovědi z textu, 5 na vytváření otázek k textu),
-
dotazník (škálování výroků).
Výzkumný problém je rámován základní proměnnou, která utváří kvalitu výuky, totiž integritou cíle, obsahu a metody (srov. Janík et al., 2013). Příspěvek na konkrétním příkladu ukazuje jednostrannost vzdělávacího diskursu, který klade důraz především na zábavnost školní výuky a jako takový staví do popředí diskuse metodickou pestrost, aniž by dostatečně reflektoval vazbu metody na obsah a cíl. Zmíněná jednostrannost může vést až k didaktickému formalismu, mj. též k tzv. didaktickému vyprazdňování obsahu, ačkoliv žáci vykazují vysokou motivaci k plnění zadávaných činností (srov. Janík et al., 2019).
Z uvedených závěrů vyplývá nutnost obsahově zaměřeného přístupu k utváření učebního a vyučovacího prostředí výuky a volby metod na základě cílů výuky a vyučovaných obsahů, nikoliv naopak (srov. Janík et al., 2013, 2019; Štěpáník, 2022).
Mgr. Tereza Telekyová
3. ročník DSP Speciální pedagogika
EXPRESIVNÍ PŘÍSTUPY JAKO NÁSTROJ PRO PODPORU ROZVOJE OSOBNOSTI U ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL
Anotace příspěvku:
Téma mé disertační práce pokládám za důležité chtěla bych se zaměřit na podporu edukace a sociálních dovedností žáků konkrétně pak na asertivní chování, kreativní myšlení a respekt, prostřednictvím expresivně terapeutických přístupů. Podpora rozvoje osobnosti dítěte na základní škole hraje klíčovou roli v celkovém vzdělávání a životním úspěchu jednotlivce. Vytváření prostředí, které podporuje celostní rozvoj osobnosti, zahrnuje nejen přístup k vědomostnímu růstu, ale také emocionální, sociální a morální aspekty. Tato podpora má mnoho důležitých vlivů, které ovlivňují dětský život a budoucnost. V první řadě je důležité si uvědomit, že osobnost dítěte se formuje od raného věku a pokračuje i během školního věku. Základní škola je klíčovým místem, kde mohou pedagogové a další odborníci ovlivňovat tento proces (Fontana, 2003
Jedna z hlavních výzkumných otázek se pak zaměřuje na to, zda pravidelné poskytnutí expresivně terapeutických intervenčních přístupů budou mít výraznější dopad pro osobní rozvoj žáků a jestli obdobné (lehce modifikované) intervenční přístupy mohu poskytovat všem žákům, konkrétně pak budu srovnávat žáky s mentálním postižením, žáky s SVP a žáky intaktní.
Bc. Karolína Tomíčková
1. ročník NMgr. programu Speciální pedagogika – poradenství
TRENDY SOCIÁLNÍCH SÍTÍ POHLEDEM PROJEVŮ RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ
Anotace příspěvku:
Tato studie se zabývá nebezpečnými výzvami v prostředí sociálních sítí a poukazuje na možné nebezpečí, které při jejich zkoušení může nastat. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jaké povědomí mají studenti středních a vysokých škol o nebezpečných trendech a výzvách v prostředí kyberprostoru. Teoretická část vymezuje pojem sociální sítě a také jaké typy sociálních sítí existují/známe. Dále je zde podrobněji sepsána problematika rizikového chování v prostředí kyberprostoru, jaké preventivní programy se zaobírají tímto tématem a v neposlední řadě jsou zde sepsány nebezpečné výzvy, které kolují nebo kolovaly po internetu. Pro empirickou část byla využita metoda smíšeného výzkumu, a to za pomocí obsahové analýzy a dotazníku. Pro obsahovou analýzu bylo původně vybráno šest výzev, kritéria ovšem splnily pouze tři z nich. Z dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo dohromady 126 studentů, vyplynulo, že většina z nich tyto nebezpečné výzvy a trendy nezná, ale určitá část o nich povědomí má. Tato práce může tak v konečném důsledku představovat návod na to, jak s touto problematikou pracovat, a to nejen pro odborníky, ale i pro rodiče a širokou veřejnost.
Bc. Anna Vávrová
1. ročník NMgr. programu Speciální pedagogika pro 2. stupeň ZŠ a SŠ a Učitelství základů společenských věd
PODPŮRNÝ LETÁK PRO RODIČE ŽÁKŮ 2. STUPNĚ,
ZAMĚŘENÝ NA PROBLEMATIKU RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ
Anotace příspěvku:
Předkládaný leták vznikl jako výstup kvalitativní části výzkumného šetření v rámci zpracovávání autorčiny bakalářské práce. Bakalářská práce se věnuje tématu prevence rizikového chování v prostředí školy a možnostem intervence v případě jejího vzniku.
Cílem práce bylo vytvořit jednoduchý leták, určený pro rodiče žáků 2. stupně, který čtenáři zprostředkuje základní informace o vybraných typech rizikového chování a poukáže na jednotlivé kroky, jakými mohou rodiče žáků postupovat v případě, že u svého dítěte zaznamenají výskyt projevů rizikového chování.
Při zpracování letáku autorka vycházela z informací, získaných v rámci rozhovorů s pěti školními metodiky prevence z Moravskoslezského kraje. Autorka také spolupracovala s grafičkou, která se podílela na vytváření designu letáku.
Leták byl následně ověřen v kvantitativní části výzkumu, s cílem zmapovat informovanost rodičů o možnostech školské intervence v případě výskytu rizikového chování. Ke sběru dat k druhé fázi šetření jsme zvolili metodu dotazníku, který byl respondentům zprostředkován skrze QR kódu na zadní straně letáku.
Získaná data naznačila, že vytvořený leták by mohl posloužit v pedagogické praxi jako přehledný zdroj informací pro rodiče žáků.
